Zimní soustředění .V.
5.1. -11.1.2009 Vysoké nad Jizerou... Dne 5. 1. 2009 jsme se sešli před Lannou a ve složení Tolja, Dávo, Fíla, Edík, malej Kuba, Jirka, Bogdan, Kuba, Marťas, Izos, Gor, Aduš, Kiki a Monča jsme vyrazili. Všichni dorazili v pořádku do Vysokého nad Jizerou. Ubytovali jsme se, vybalili si pár věcí, nakoupili, co jsme v Praze zapoměli a už nás čekal oběd, který byl samozřejmě zdravý a hlavně dietní... Ano ani tento rok Tolja nezklamal a zařídil nám dietní jídelníček na celý týden, což pocítila hlavně místní nonstop pekárna. Hned po jídle a chvilce odpočinku nás čekal tříhodinový trénink. Všichni plní nadšení jsme vyrazili do tělocvičny. Dalo nám všem zabrat rozhýbat těla po Vánočních svátcích, ale zvládli jsme to na jedničku.
Ráno nás už čekala poloprázdná sjezdovka. Lyžování bylo super i když byla každý den hrozná kosa.... I zde jsme museli dodržovat jistá pravidla. Například, konzumace jakéhokoliv jídla v restauraci byla přísně zakázána. Povolený jsme měli pouze čaj, ale i za tu chvilku ohřátí jsme byli rádi. Ovšem největší perla nás čekala po sjezdu posledního kopce. Sundali jsme lyže, hodili je na ramena, Gor a Fíla naši snowborďáci popadli prkna, někteří vyvolení ještě vyfasovali lyže od holek, tímto s Kiki děkujeme, no a nic nám už nebránilo ve výšlapu. Když dorazili i poslední splavení, čekala nás cesta na chatu, sprcha, oběd, polední klid a jako každé odpoledne trénink.
Mezi ty oblíbenější části dne patřili večery, které jsme trávili buď na pokojích, kde nás občas navštívil Tolja s notebookem a promítal různá videa a fotky. Někdy jsme také vyrazili na bowling nebo jsme zůstali na baru v crazy. Pak jako předešlý rok kluci v čele s Izosem vyráželi okolo jedné hodiny ranní na pizza rohlíky. Na snídani se z důvodu nedostatečného spánku či nevolnosti potom moc lidí neobjevovalo....
Tento rok se nám nemoci a úrazy bohužel nevyhnuly. První nám onemocněl Marťas, potom Dávo a nakonec Kuba, ale všichni kluci byli stateční, ustáli rýmičku typu B i teplotku a nikdo nemusel camp opustit. Když nepočítám klasické úrazy jako natažené, namožené svaly, nějaké modřiny atd...., tak se na tréninku nikomu nic vážného nestalo. Za to na sjezdovce se poslední dny začala projevovat únava. Malej Kuba se nám vysekal tak, že skončil v nemocnici na pozorování, ale naštěstí to nebylo nic vážného, no a Tolík spadl na rameno při pokusu o parakotoul na červené sjezdovce s lyžemi na nohou, takže se taky podíval do špitálu..., ale trocha thaiský a voltarenu to spraví.
Nesmím zapomenout na ty, kteří za námi přijeli na lyžovačku a zatrénovat si. Dorazila Zuzka, která tam s náma zůstala dva dny. Honzík (lízátko) a Artak tam byli den, ale stálo to za to.
Na závěr patří velké poděkování Tolíkovi za tréninky, za organizaci a za to že to s námi zase vydržel. Edíkovi a Fílovi jako nejvíce vytěžovaným sparing partnerům. A vůbec všem co tam byli.
Také děkujeme Dáše a Honzovi za servis a těšíme se zase za půl roku v létě.... ja děkují Mišelince za clanek... super...
|
Home 
